Jak Ondrášek uspával Rozárku

Od narození Rozárky doma trochu bojujeme s žárlivostí. Od začátku se hodně snažíme, Ondráška zapojujeme do všeho a každou volnou chvilku si spolu hrajeme. Myslím, že se to již hodně zlepšilo, jsou prostě lepší a horší dny. Někdy minulý týden měla Rozárka nějaké trápení, hodně přes den plakala a nemohla usnout. To dříve Ondrášek špatně snášel. Tentokrát byl velice trpělivý. Zkusila jsem Rozárku jít uspat do ložnice, ale nepodařilo se, stále plakala. Tak jsem trochu nešťastná přišla za Ondráškem se slovy: Ondrášku, mně ta Rozárka nejde uspinkat, už nevím, co s ní...

Ondrášek se na mě povzbudivě usmál a pronesl: No tak já to zkusím!

To mě docela rozesmálo, ale ptala jsem se dál: A jak? Ty bys věděl, jak Rozárku uspinkat?

O: Ano, já bych jí okouzlil. Tak to zkusím, ano?

Přikývla jsem. Ondrášek si vzal do ruky dvě kostičky lega a kroužil jimi Rozárce nad hlavou a pronášel zaklínadlo..Čáry, máry....

Seděla jsem zrovna s Rozárkou na míči, neplakala, při zaklínadle na vteřinu zavřela oči, že jsem na tu vteřinu uvěřila, že Ondra umí čarovat....Po tomto čarování sice neusnula, to se povedlo až po dalším houpání na míči, ale už to netrvalo dlouho. Možná pomohlo zaklínadlo, možná to, že mi spadl kámen ze srdce, že Ondřík segru začal brát a tu péči oní zapojil do svých her.